Ambiciózní, tvrdohlavá, inteligentní a pobouřená situací ve společnosti. Tak přesně taková je dvaadvacetiletá Eugenia „Skeeter“ Phelanová, hlavní hrdinka knihy a filmu Černobílý svět.
Po studiu na Mississippské univerzitě se Skeeter vrací do svého rodného města Jacksonu. Je první polovina šedesátých let a tahle mladá dáma je plná ideálů. A rozhodně se nechce podřídit plánům své matky. Vdát se, mít kopu dětí a obrovský dům? Nic takového. Eugenia chce psát.
A i když její ambice sahají mnohem výše, začíná psát do místního deníku s názvem The Jackson Journal. Práce to sice není bůhvíjak zajímavá, ale Skeeter je odhodlaná využít každé, byť i té nejmenší šance k publikování. A tak začíná pracovat na rubrice s názvem Sloupek slečny Myrny.
V rámci toho by měla radit americkým hospodyňkám, kterak se postarat o domácnost a rodinu. Není tedy divu, že má s tímto úkolem nemalé problémy. O těchto věcech totiž neví zhola nic a stává se proto terčem posměšků svého okolí. Jako správná novinářka se však Skeeter nevzdává a vyhledává pomoc služebné své kamarádky. Ta jí s rubrikou radí a články díky tomu mají nakonec vcelku úspěch.
Pro Eugenii je to však málo. Chce psát víc. A navíc o důležitějších tématech. A právě i z těchto důvodů si začíná všímat života afroamerických hospodyň. Tyto nenápadné ženy totiž tvrdě pracují v domech bohatších obyvatel Jacksonu. A odměnou za jejich pracovitost není vždy jen výplata, ale i nějaká ta nadávka či rasistická urážka. Námět pro další texty je tak na světě.
Zprvu Skeeter spolupracuje jen se dvěma služebnými – Aibileen a Minny. Po konzultaci s editorkou newyorského vydavatelství Harper & Row Elaine Steinovou však dochází k rozhodnutí, že bude potřeba zapojit do projektu mnohem vetší počet lidí. Najít a přemluvit je ke spolupráci však není snadné. Všechny služky totiž mají strach. Jako každá pořádná investigativní kauza tak i tato práce zahrnuje tajné schůzky, plížení se tmou, šeptání a falešná jména. To vše v zájmu žurnalistiky.
Výsledkem je kniha, která rozvíří vlny nejen v Jacksonu. Otázka rasismu je totiž v USA palčivá a málokdo o ní otevřeně mluví. Skeeter však díky svému anonymně vydanému dílku sklízí řadu ohlasů a také nabídku na práci v New Yorku.